/ 11

Kvíz na téma světového dědictví Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří je jednou z více než 1 000 lokalit světového dědictví UNESCO, které mají výjimečný význam pro celé lidstvo. Co je tak výjimečného na Hornickém regionu Erzgebirge/Krušnohoří? Čím se vyznačuje z mezinárodního hlediska? Otestujte si své znalosti a poučte se přitom více o tomto regionu. Pokud nebudete moci na jednotlivé otázky odpovědět, podívejte se do učebního materiálu a do vědomostního kvizu Naše světové dědictví. Více o světovém dědictví UNESCO všeobecně se můžete dozvědět na internetových stránkách Centra světového dědictví UNESCO v Paříži, Německé komise pro UNESCO a Učební platformy Ústavu studií kulturního dědictví (Institute Heritage Studies). Více informací o hornickém regionu najdete také na internetových stránkách spolku světového dědictví Welterbe Montanregion Erzgebirge, společnosti Montanregion Krušné hory -- Erzgebirge, o.p.s., a Ústavu průmyslové archeologie, historie věd a techniky (IWTG) na Technické univerzitě -- Báňská akademii ve Freibergu. Chcete se dozvědět ještě víc? V odpovědích najdete další odkazy k tématu světového dědictví UNESCO a Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří. Bavte se dobře při prohledávání a prozkoumávání!

Start

43 zasedání Výboru pro světové dědictví v Baku v roce 2019: Hornickému regionu Erzgebirge/Krušnohoří byl udělen titul světového dědictví (foto: © IWTG)

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří byl v roce 2019 uznán jako světové dědictví UNESCO. Tím se stal jednou z více než 1 000 lokalit světového dědictví, které…
a) mají zvláštní regionální hodnotu, a proto musí být obzvlášť chráněny lidmi v regionu. 
b) představují výraznou hodnotu pro Evropu, a proto musí být obzvlášť chráněny Evropany. 
c) mají výjimečnou světovou hodnotu, a proto musí být obzvlášť chráněny všemi lidmi na celém světě.  
Dál

Spontánní akce v horním městě Marienberg při příležitosti zápisu Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví (foto: 360grad-team) 

Správně
Nesprávně
Odpověď „c“ je správně. V Úmluvě o ochraně kulturního a přírodního dědictví světa (krátce: Úmluva o světovém dědictví), která byla přijata v roce 1972, se uvádí, že kulturní nebo přírodní dědictví může být zapsáno jako světové dědictví v případě, že má výjimečnou světovou hodnotu. To znamená, že význam tohoto dědictví je tak výjimečný, že přesahuje národní hranice. Proto musí být lokality světového dědictví chráněny pro dnešní a budoucí generace, jakož i pro všechny lidi na celém světě. Prostřednictvím 10 kritérií (6 pro lokality kulturního dědictví a 4 pro lokality přírodního dědictví) se zdůvodňuje, proč toto dědictví patří k nejpozoruhodnějším na celém světě. Výjimečná světová hodnota Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří byla zdůvodněna na základě tří kritérií světového dědictví.
Následující otázka

Oficiální logo světového dědictví Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří.  

V důsledku hornictví vzniklo v Krušných horách rozmanité montánně-historické dědictví, které dodnes utváří podobu tohoto regionu. V Úmluvě o světovém dědictví je ovšem jasně definováno, co může být považováno i za světové dědictví.. Víš, jaké s hornictvím spojené kulturní dědictví v Hornickém regionu Erzgebirge/Krušnohoří tuto definici splňuje a bylo uznáno za světové dědictví? 
a) nehmotné tradice a obyčeje jako například hornické průvody a přehlídky 
b) hmotné historické doklady hornictví, jak jsou doly, hutě nebo horní města 
c) historické dokumenty jako například technické výkresy a vědecká díla v báňských archivech 
Dál

Rozmanité hornické dědictví: © J. Kugler: Umělecké řezbářství: továrna na soustružené dřevěné obruče v Seiffenu (vlevo nahoře); © TVE/B.März: Hornický průvod v Jöhstadtu (vpravo nahoře); © M. Borrmann, Hornická krajina těžby uranové rudy – „komplex šachty 371“ (vlevo dole); © J. Watzek/archiv města Krupka: štola Starý Martin (vpravo dole) 

Správně
Nesprávně
Odpověď „b“ je správně. Jenom hmotné (nemovité) kulturní nebo přírodní statky mohou být zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří patří ke kulturnímu dědictví a zahrnuje různé montánně-historické dědictví od 12. až do 20. století: doly s jejich povrchovými a podzemními zařízeními, úpravárenská zařízení, horní města, vodohospodářské soustavy nebo haldy a pinky. Nehmotné tradice a historické dokumenty nemohou být vyznamenány titulem světového dědictví. Pro tyto formy kulturního dědictví existují jiné úmluvy a programy organizace UNESCO. Patří k nim Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví, která ochraňuje rozmanité formy nehmotného dědictví lidstva jako například tanec, divadlo, zvyky a tradice, hudbu nebo umělecká řemesla, nebo program „Memory of the World (Paměť světa)“, v němž se eviduje dokumentové svědectví s výjimečnou hodnotou pro celé lidstvo.
Následující otázka

Odleva nahoře doprava dolů: různé objekty světového dědictví v Hornickém regionu Erzgebirge/Krušnohoří: © M. Borrmann: Schindlerova továrna na modrou barvu; © M. Borrmann: Historické centrum města Freiberg, © J. Kugler: Starý hamr v komplexu vycezovací hutě v Grünthalu; © J. Kugler: Ústí štoly Engländerstolln; v Hornické krajině Hoher Forst u města Kirchberg; © J. Kugler: Hornická krajina Annaberg-Frohnau – pohled na město Annaberg; © M. Borrmann: Hornická krajina Altenberg-Zinnwald – šachta Arno Lippmanna 

Úmluva o světovém dědictví má za cíl ukázat rozmanitost kulturního a přírodního dědictví na celém světě. To odrážejí také různé lokality kulturního dědictví na Seznamu světového dědictví. Zahrnují nejen zámky, kostely nebo jiné monumentální stavby, ale také průmyslové památky, historická centra měst a archeologické lokality. Ke které z následujících, v Úmluvě o světovém dědictví definovaných kategorií patří Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří? 
a) historické město 
b) kulturní cesta  
c) kulturní krajina 
Dál

Kutná Hora byla založena ve 12. století jako hornická osada a díky rychlému rozvoji těžby stříbrných rud se rozrostla na jedno z nejzámožnějších a nejživějších středověkých měst v Čechách. Kutná Hora byla v roce 1995 uznána jako světové dědictví v kategorii „historické město“ (foto: © pixabay CCO)  

Správně
Nesprávně
Odpověď „c“ je správně. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří byl zapsán na Seznam světového dědictví jako kulturní krajina. Kulturní krajiny jsou společnými díly člověka a přírody. Toto spojení se obzvlášť působivě projevuje v jednotlivých krušnohorských krajinách těžby rud. Více než 800 let hornictví trvale ovlivnilo jak zdejší krajinu, tak i obyvatele a kulturu regionu. Povrchové i podzemní doly vznikly v bezprostřední blízkosti rudních ložisek. To bylo doprovázeno změnami okolní krajiny, aby se vytvořila infrastruktura potřebná pro těžbu, například zařízení úpravu rud, příkopy a rybníky pro zásobování vodou a odvodnění dolů. Vedle anebo uprostřed těchto hornických krajin byla založena řada horních měst a osad, které výrazně dotvořily krajinu regionu. Ale nejen krajina, ale i kultura byla formována těžbou, což se projevuje v hornických tradicích a zvycích, které se dochovaly a jsou udržovány dodnes. Krátký film Po krušnohorsku: Jak člověk a příroda společně vytvořili horskou kulturní krajinu
Následující otázka

Hornická krajina shora: pohled z těžební věže šachty Arno Lippmana na Altenberskou pinku, která vznikla v důsledku těžby, © F. Hansell 

Další zvláštnost Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří se projevuje už v jeho dvojjazyčném názvu: z 22 komponent světového dědictví se nachází 17 v Německu a 5 v České republice. Co to konkrétně znamená? 
a) Toto světové dědictví je přeshraniční a zodpovídají za ně společně Německo i Česká republika. 
b) Za toto světové dědictví je zodpovědné Německo, protože většina komponent této památky světového dědictví se nachází v Německu. 
c) Poněvadž se na hornickém regionu podílí více zemí, převezme odpovědnost za toto světové dědictví organizace UNESCO. 
Dál

Podzemní hranice ve štole „Tiefer Bünau Stolln“ (foto: © F. Hansell)  

Správně
Nesprávně
Odpověď „a“ je správně. Přeshraniční lokality světového dědictví obzvlášť zdůrazňují myšlenku Úmluvy o světovém dědictví ohledně společné odpovědnosti za dědictví lidstva přesahující hranice států. Země, na jejichž území se nacházejí lokality světového dědictví, se zasazují o zachování a ochranu těchto lokalit. Německo a Česká republika těsně spolupracují v přeshraničních grémiích, aby dodržely povinnosti, které vyplývají z Úmluvy o světovém dědictví, například zprostředkování významu společného dědictví obyvatelstvu regionu a mimo něj. Celosvětově existuje jen omezený počet takovýchto přeshraničních nominací, poněvadž tyto nominace vyžadují obsáhlou spolupráci nejrůznějších aktérů a institucí i na politické úrovni.
Následující otázka

Umístění komponent památky světového dědictví Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří (mapa: IWTG) 

Aby byly zvláštnosti Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří zdůrazněny i v mezinárodním srovnání, byly Krušné hory porovnány s jinými hornickými regiony, například s britským Cornwallem nebo pohořím Harz v Německu. Na základě toho byla vybrána tři z šesti kritérií pro zdůvodnění výjimečné světové hodnoty krušnohorského regionu. Co myslíš, která kritéria to jsou? Vyber tři kritéria. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří…
(i) představuje vrcholný výtvor lidské tvořivosti 
(ii) svědčí o výrazné výměně vlivů po dané období nebo ve vymezené kulturní oblasti či ve vývoji stavebnictví nebo technologií, monumentálního umění, projektování měst nebo krajinné tvorby 
(iii) přináší jedinečné svědectví o kulturní tradici nebo o žijící či již zaniklé civilizaci 
(iv) představuje vynikající příklad určitého typu stavby nebo stavebního či technologického komplexu anebo krajiny, která je dokladem jednoho či více význačných období v dějinách lidstva 
(v) je vynikajícím příkladem tradičního lidského sídla, tradičního využití vnitrozemského území, které je reprezentativní pro určitou kulturu či pro vzájemné působení člověka a životního prostředí 
(vi) je spojen s konkrétními událostmi nebo tradicemi, myšlenkovými proudy, způsoby víry nebo uměleckými či literárními díly, která mají výjimečný světový význam. 
Dál

Certifikát potvrzující výjimečnou světovou hodnota (outstanding universal value) Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří (foto: © F. Hansell) 

Správně
Nesprávně
Odpovědi „ii“, „iii“ a „iv“ jsou správně. Kritéria ii, iii a iv byla vybrána, protože zdůvodňují mimořádný význam Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří v mezinárodním srovnání. V průběhu více než 800 let historie hornictví se Krušné hory vyznačovaly zejména technologickými a vědeckými inovacemi, které v důsledku čilé mezinárodní výměny a přenosu vědomostí ovlivňovaly hornictví po celém světě (kritérium ii). Vývoj hierarchické báňské správy vedl k tomu, že hornictví ovlivňovalo všechny společenské oblasti a dalo vznik hornické kultuře s vlastními tradicemi a obyčeji (kritérium iii). Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří je souvislá hornická krajina, jejíž hospodářství bylo od 12. až do 20. století významně ovlivňováno těžbou různých surovin, především rud stříbra, cínu, kobaltu, železa a uranu (kritérium iv).
Následující otázka

Výjimečná světová hodnota se opírá o více než 800 let historie hornictví. Důl ve městě Dippoldiswalde je jedním z nejvzácnějších zdrojů pro výzkum středověkého hornictví (foto: © Saský zemský úřad pro archeologii) 

Svůj mezinárodní význam získaly Krušné hory díky báňským technologiím, které zde byly vyvinuty a dále rozvíjeny. Které průkopnické technologie byly v Krušných horách vyvinuty, úspěšně použity a rozšířeny odtud do světa?
a) Technologie pro čerpání důlních vod  
b) Stroj pro svislou důlní osobní přepravu 
c) Parní stroj pro čerpání důlních vod 
Dál

Mokrá stoupa v prádle č. IV v Altenbergu: tato technologie drcení rud „za mokra“, která byla vyvinuta v Krušných horách, zefektivnila zpracování rud (foto: © J. Kugler) 

Správně
Nesprávně
Odpověď „a“ je správně. Pístové čerpadlo vyvinuté u Ehrenfriedersdorfu v Krušných horách (tzv. ehrenfriedersdorfské čerpadlo) vyřešilo základní problém odvodnění hlubších částí dolů a spolu s mihadly, dalším čerpacím strojem, který byl v roce 1551 vyvinut v Jáchymově, se stalo na více než 200 let dominantní technologií pro čerpání důlních vod. Tento stále dále rozvíjený čerpací systém je považován za předchůdce jiných čerpacích zařízení na celém světě. Stroj pro svislou přepravu osob v šachtách byl vyvinut ve městě Clausthal v nynější lokalitě světového dědictví Doly v Rammelsbergu, město Goslar a vodohospodářský systém Horního Harzu. Parní stroj pro čerpání důlních vod byl vyvinut v lokalitě světového dědictví Hornická krajina v hrabstvích Cornwall a West Devon.
Následující otázka

Rekonstrukce vodního kola ehrenfriedersdorfského čerpadla (foto: © A. Rüthrich) 

V Krušných horách vyvinuté technologie a získané vědecké poznatky byly rozšířené po celém světě už ve středověku a značnou měrou tak ovlivňovaly hornictví v mezinárodním měřítku. Kdo přispěl v 16. století zásadním způsobem k tomu, aby se tento transfer vědomostí uskutečnil? 
a) Adam Ries 
b) Georgius Agricola 
c) Marie Curie-Skłodowská  
Dál

Wernerova budova Technické univerzity – Báňská akademie ve Freibergu. Báňská akademie ve Freibergu byla založena v roce 1765 a stala se vzorem pro hornické školy, báňské akademie a univerzity na celém světě (foto: © K. Jesswein) 

Správně
Nesprávně
Odpověď „b“ je správně. Georgius Agricola (1494-1555) popsal ve svém díle „De re metallica“ poprvé detailně hornictví a hutnictví, jeho publikace obsahuje i 292 názorných, dodnes pověstných ilustrací (dřevorytů). Toto dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků. Na základě v něm obsažených popisů a ilustrací mohly být technologické inovace a znalosti o hornictví přeneseny z Krušných hor i do jiných hornických regionů a tam aplikovány. Dílo „De re metallica“ bylo po staletí základním dílem o hornictví a sloužilo jako učebnice báňských věd po celém světě. Také Marie Curie-Skłodowská a Adam Ries mají spojení s Krušnými horami, avšak z jiných důvodů. Marie Curie-Skłodowská (1867-1934) v roce 1898 izolovala poprvé z rud pocházejících z Jáchymova radioaktivní prvky radium a polonium. Adam Ries (1492-1559) žil jako matematik ve městě Annaberg.
Následující otázka

Dřevoryt z osmé knihy Agricolova díla „De re metallica“ (1556) 

Hornictví v Krušných horách bylo řízeno státem a mělo hierarchickou strukturu. Ovlivňovalo proto všechny společenské oblasti: hospodářství, administrativu, právo, sociální systém i kulturní tradice. Těžba a zpracování stříbrných rud tak zanechaly nejen viditelné stopy v krajině, ale vyráběné předměty ovlivňovaly také hospodářství a obchod. Co se od roku 1520 začalo v Krušných horách ze stříbra vyrábět a potom po staletí používalo v celé Evropě? 
a) Tolary 
b) Příbory 
c) Klenoty 
Dál

Stříbro se zpracovávalo i v hamru ve Frohnau (foto: © F. Hansell) 

Správně
Nesprávně
Odpověď „a“ je správně. Na příkladě tolaru se dá ukázat dalekosáhlý vliv hornictví na jiné společenské oblasti. Tolar totiž značnou měrou přispěl k rozvoji evropských a později i celosvětových měnových systémů. V roce 1498 získalo město Annaberg mincovní právo. Až do roku 1502 se v hamru ve Frohnau u Annabergu (v roce 1907 byl tento hamr prohlášen za první technickou památku v Sasku) razily mince zvané „schreckenberger“, poté se až do roku 1558 razily ve velkém množství v Annabergu. Tím byl vytvořen předpoklad pro přechod k velké stříbrné minci,nejen v Sasku, ale i v Čechách a později po celé Evropě. Od roku 1520 se razily stříbrné tolary ve velkém počtu v Královské mincovně v Jáchymově. Tolar se stal synonymem pro velké stříbrné mince, které byly využívány jako platidlo až do sedmdesátých let 19. století. V 18. století si tolar dokonce našel cestu přes Španělsko a Mexiko do Spojených států amerických, kde se stal vzorem pro pojmenování americké měny - dolaru.
Následující otázka

Královská mincovna v Jáchymově (foto: © M. Urban) 

 Poté, co byly v roce 1168 nalezeny první stříbrné rudy na místě dnešního města Freiberg, začali se v Krušných horách usazovat ve velkém počtu horníci, obchodníci, uhlíři a dobrodruzi. V průběhu následujících staletí se hornictví rozvinulo v celém regionu. Na saské a české straně Krušných hor vzniklo 55 horních měst. Tento nový typ města formoval krajinu regionu. Horní města byla často zakládána v bezprostřední blízkosti dolů a v důsledku propadu podzemních dutin docházelo často k důlním škodám. Které město bylo proto poprvé založeno mimo doly „na zelené louce“?
a) Krupka 
b) Annaberg 
c) Marienberg  
Dál

Koňský žentour šachty Rudolph s pohledem na haldový tah Bauer Morgengang (foto: © 360grad-team) 

Správně
Nesprávně
Odpověď „c“ je správně. Založení města Marienberg poprvé neproběhlo uprostřed důlních polí, ale v jejich bezprostředním sousedství na „zelené louce“. Marienberg byl naplánován a založen na šachovnicovitém půdorysu podle vzoru italských renesančních měst. Sousední Hornická krajina Lauta je od města vzdálená 2 km. Tato forma osídlení a využití krajiny je vrcholným bodem urbanistického vývoje horních měst v Krušných horách a stala se urbanistickým vzorem pro další města v regionu. Hornická krajina Krušných hor je dodnes formována horními městy a k nim náležejícími hornickými krajinami.
Následující otázka

Letecký pohled na město Marienberg (foto: © Marko Borrmann)

Povědomí o jedinečné hornické krajině a aktivní spoluúčast na její ochraně a zachování mají v Krušných horách dlouhou tradici. Četné hornické spolky si daly za úkol starat se o hornické tradice a hornické památky a prezentovat je obyvatelstvu. Jak se organizace UNESCO dívá na tuto angažovanost obyvatelstva?
a) Organizace UNESCO k tomu nezaujímá stanovisko, neboť nepovažuje tuto aktivitu za svůj úkol.  
b) Organizace UNESCO nejen podporuje aktivní účast lokálních spolků a sdružení na ochraně lokalit světového dědictví, ale ji dokonce požaduje. 
c) Organizace UNESCO nejen nepovažuje zahrnutí spolků a sdružení do zprostředkování světového dědictví za svůj úkol, ale dokonce je zamítá, neboť lokality světového dědictví musí být chráněny výlučně odborníky. 
Dál

Hornický průvod ve městě Schneeberg při příležitosti slavnosti světel (foto: © W. Schmidt) 

Správně
Nesprávně
Odpověď „b“ je správně. Výbor pro světové dědictví v roce 2005 rozhodl, že aktéři lokálních sdružení – a k nim samozřejmě patří i spolky – mají být zahrnuty do nominace, ochrany, využití a prezentace lokalit světového dědictví. Anglický termín pro to je „community involvement“ („občanská angažovanost“). Zatímco v minulosti byly žádosti o zápis na Seznam světového dědictví výlučně vypracovány odborníky, je dnes do tohoto procesu aktivně zahrnuto i obyvatelstvo. Mezinárodní rada pro památky a sídla (ICOMOS) ve svém doporučení zapsat Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví dokonce výslovně vyzdvihla a pochválila zahrnutí hornických spolků do nominačního procesu a do ochrany a zachování Montanregionu.
Následující otázka

Předseda spolku Marc Schwan (vpravo) se svým týmem umísťují nový banner světového dědictví na průčelí budovy prohlídkového dolu „Markus-Röhling-Stolln“ (foto: © Welterbe Montanregion Erzgebirge e.V.)  

Ochrana a udržitelné zachování památky světového dědictví Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří je do budoucna úkolem pro celý region. Co je při tom z hlediska organizace UNESCO obzvlášť důležité? 
a) mezinárodní uplatnění hornického regionu na trhu jako turistického cíle 
b) velké stavební záměry dalšího vývoje Montanregionu 
c) vzdělávací projekty, které zprostředkují výjimečnou hodnotu Montanregionu 
Dál

Při workshopech diskutují aktéři Montanregionu o plánech, výzvách a úkolech týkajících se světového dědictví (foto: © K. Jesswein) 

Správně
Nesprávně
Odpověď „c“ je správně. Vzdělávací projekty, které prezentují a vysvětlují hodnoty lokalit světového dědictví a také program světového dědictví a jeho cíle, podporují identifikaci lidí se světovým dědictvím a zprostředkují znalosti a schopnosti v oblasti zachování lokalit světového dědictví. Proto byla důležitost vzdělávání zakotvena už v roce 1972 v Úmluvě o světovém dědictví. Jedním ze vzdělávacích projektů je projekt „European Heritage Volunteers (Dobrovolníci pro evropské dědictví)“, který zprostředkovává zvláštnosti Montanregionu mladým dobrovolníkům z regionu i celého světa. Zároveň se dobrovolníci naučí, jakým způsobem mají být cenné montánně-historické lokality světového dědictví chráněny a zachovány. Podpora cestovního ruchu a velké stavební záměry nejsou z hlediska organizace UNESCO nezbytné pro udržitelné zachování lokalit světového dědictví. Regionální rozvoj, který zohlední výjimečnou světovou hodnotu Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří jako lokality světového dědictví a povede k udržitelnému cestovnímu ruch a stavebnímu vývoji, je však samozřejmě povolen a žádoucí i na lokalitách světového dědictví.
Výsledky

Mezinárodní dobrovolníci pomáhají při údržbě štoly Markus-Röhling-Stolln (foto: © European Heritage Volunteers) 

Pro začátek to bylo docela dobré! Dosáhl/dosáhla jsi X z maximálního počtu Y bodů. Pátrej ještě jednou pomocí odkazů a učebního materiálu a udělej následně kvíz ještě jednou. Dosáhneš pak určitě následujícího stupně.

Nováček

Ještě jednou

Sehr gut! Das sind X von Y Punkten für Dich! Nur noch ein wenig Übung, dann erreichst Du lässig die nächste Stufe und wirst ein echter Welterbe-Experte.

Kenner

Ještě jednou

Ausgezeichnet! Du hast X von Y Punkten erreicht und damit bewiesen, dass Du Dich ernsthaft mit dem Thema Welterbe auseinandergesetzt hast. Du bist ein richtiger Welterbe-Experte!

Experte

Ještě jednou